Prvními matracemi byly hromady listí nebo suché trávy, postupem času se vše zlepšovalo a inovovalo. V prvopočátcích to byla suchá tráva -seno, kterým se vyplňovala postele a lůžka, aby se zabránilo nepříjemné tvrdosti samotného dřeva. To se netěšilo valné oblibě. Seno prášilo, lámalo se a velmi rychle se proleželo, protože nepruží. Oproti tomu velmi osvědčeným materiálem byla sláma. Její výborné tepelné vlastnosti, snadná dostupnost a hygiena (každý rok se přestlala = vyměnila), vedlo k tomu, že byla dlouho nenahraditelným materiálem ve výrobě matrací. Podobný materiál je žumara (Chamaerops humilis). Rozřezané palmové listy s nimiž se plnilo, měly přesně opačné vlastnosti než seno. V zimním období se užívalo potahů z ovčí vlny. Další používané materiály jako jsou peří, žíně, bavlna nebo koudel, si pro svou cenu mohla dovolit především šlechta a církev. Vlastnosti některých materiálů byly přímo úměrné podmínkám, ve kterých uživatelé žili. Například peří, jehož nevýhodou bylo přehřívání organizmu, mělo velmi ceněné vlastnosti na studených hradech. Od osmnáctého století se začaly vyskytovat pružiny, které však musely být determinované (stabilizované) provázkem nebo jako v dnešní době zašité do sáčku.

zdroj: wikipedia

Kontakt:

Mahovský Radek
tel.: 732 827 242
tel.: 547 238 610
kovart(zavináč)seznam.cz
Facebook